Součástí výročních oslav bylo i sobotní večerní posezení s country hudbou pro „ex-skauty“.

Náš oddíl se nenechal zahanbit a na staré dobré časy si přišlo zavzpomínat 13 Vlaštovek. Většina příchozích byly „holky“, které byly přítomny prvním krůčkům nově obnoveného oddílu po devadesátém roce. Tehdy představoval skauting totéž co teď- výzvu, dobrodružství, životní cíl a cestu, ale především dobrou partu a přátelství.

Pro mě osobně byla celá tahle akce velmi zajímavá. Hlavně proto, že patřím mezi stálý oddílový inventář a tak jsem si všechny příchozí pamatovala a zjišťovala jsem, že z puberťaček vystupujících ve vzpomínkách pětiletého dítěte, se staly dospělé ženy, mnohé s rodinami, úspěšné v zaměstnání a spokojené v životě. Ráda si myslím, že i skauting hrál svoji roli.

 

Celý večer se povídalo, pilo, především jedlo, poslouchalo a hlavně vzpomínalo. Vytáhly se staré kroniky, fotky a objevil se i jeden skautský zápisníček:-)

Samozřejmě jsme se museli pochlubit naší nynější prací. Promítly jsme video z nedávného tábora, doplněné vtipnými poznámkami („to je jedna z věcí, která na táborech zůstala... pořád se moc nemyjeme“...:-))).

Vidět po mnoha letech známé tváře, které teď žijí po celé republice, navázat přetrhané kontakty a zavzpomínat na časy skautování... to a jistě i další věci přispěly i k tomu, že se nakonec většina holek rozhodla zúčastnit noční hry pořádané také v rámci oslav. Začalo velké skládání střípků znalostí- tu něco o vybavení, tu o šifrování a „jen doufám, že tam nebudou uzly...“

Nakonec se ale veškeré obavy ukázaly jako marné; družina pojmenovaná výstižně „Vlaštovky“ dorazila zpátky v naprosto rekordním čase a všechny členky vypadaly, že si celou záležitost náležitě užily.

Nezbývá mi než doufat, že se večer všem líbil alespoň tak jako mně a že staronově navázané kontakty vydrží co nejdéle.